Jak se zachovalo genius loci Kubasovy chalupy?

(rozhovor s Michalem Kubasou, majitelem Kubasovy chalupy, nádherným místem pro osobní rozvoj)

Genius loci Kubasovy chalupy je zachováno především díky přístupu k rekostrukci budovy, kterou Michal Kubasa, současný majitel a hospodář, v podstatě pomalu započal hned po jejím získání. Ale projděme si historii tohoto zajímavého místa postupně.

Část I. – Příběh chalupy

Michal je volán

Kubasova chalupa je rodový statek rodiny Kubasů. Pro současné využití jako Retreat a Workshop Centrum Sudislav ji postupně objevil a zrekonstruoval Michal Kubasa,  jeden ze tří vnuků babičky Kubasové, po které statek zdědil.
Jako malý kluk jezdil Michal za babičkou na prázdniny na statek, kde jeho předkové žili déle než 250 let. Rod Kubasů osidluje tento region už od 13 století a předtím žili nedaleko od Kubasovy chalupy, na Luhu, 2 km od Sudislavi v údolí Tiché Orlice.
MK: “Mám tady silné kořeny, a cítím to. Jak v tý chalupě, tak v okolí ve vesnici, tak na poli po mých předcích. Všechno se mnou rozmlouvá.” popisuje Michal.

Tradice a pokračování rodu je pro Michala vemi silnou hodnotou.

Ještě za života babičky se Michalovi bratři shodli, že by chtěli rodové dědictví zachovat a to bude možné, jen když se bude každý z nich bude starat o jednu konkrétní věc. Když budou vlastnit celé dědictví spolu s podíly, nikdo se nebude o nic starat a majetek bude nakonec chátrat.
MK: “Když jsme se s bratry začali bavit konkrétně, měli jsme jasno během 5 minut. Jeden dostane pole, druhý les a já chalupu. Proběhlo to bez konfliktu a asi během pěti minut. Bylo to asi nejjednodušší a nejplynuleší jednání, kterého jsem se kdy zůčastnil. Všichni mi říkali, že toj e danajský dar, a opravdu, chalupa tehdy vypadal šíleně, byla v příšerném stavu. Ale já jsem od začátku cítil, že je tady více lidí, místo, kde lidi spolu sdílejí a rozvíjejí společné věci a projekty.“

Získání chalupy do opatrovnictví

V roce 1997 se Michal se stal, jak sám říká, opatrovníkem tohoto místa. Od té doby začal na chalupě o víkendech s dílčími úpravami, ale hlavně zde probíhali různé akce i pařby s přátely.
MK: “Už na střední škole jsem měl vizi, že tohle je místo pro setkávání a tak jsme tady na konci střední a pak i během vysoké školy, pořádali přednášky a ateliéry a různá setkávání a všechno to bylo správně partyzánské”.

V roce 1998 zažila chalupa první akce většího druhu. Michal kamarádovi z kolejí Petrovi Kubelkovi uspořádal vernisáž. Petra přivezl na chalupu, kde pak maloval interiéry i přírodu po okolí. Michal na vernisáž vzpomíná.
MK: “Při jednom rozhovoru vyplynulo, že ještě neměl výstavu, tak jsem mu řekl, že mu výstavu zařídím. Na moravě v Bzenci jsme koupil 100 l vína, Petr se tasy na týden zavřel a na konci týdne, proběhla vernisáž s pásmem přednášek spolu s kamarády s filozofické fakulty. Považovali jsme se za velké filozofy, každý z nich tady vystoupil se svým vlastním tématem.
Za víkend přišlo 80 lidí, což byla úžasná účast. Všechno jsem to tehdy sponzoroval, ze svých brigád sbírání jablek v Itálii. Měl jsem radost, když se mohlo dít něco takového jako třeba tahle akce, tak jsem byl rád i jejím mecenášem.”

Vývoj vize Kubasovy chalupy

Michalova vize se postupem času vyvíjela a měnila z hotelu na vzdělávací centrum až po současnost.
MK: “Na střední hotelové škole jsem si myslel, že z toho udělám penzion a budu sem zvát autobusy německých turistů a budu dělat hvězdicové zájezdy. Po přechodu na vysokou školu jsem měl představu, že zde bude Centrum vzdělávání, Něco jako filozofická akademie inspirována Aristotelem, Platonem a Sokratem a že vytvořím místo pro filozofování a sdílení, ale nebude to teoretická záležitost, ale filozofie skutečně v tom významu láska k moudrosti, zkrátka filozofie, který by byla praktická.“

Kde vznikla myšlenka současné vize?
MK: “Současná podoba vize Retreat a Workshop centra vznikla v roce 2002 v Itálii v místě zvaném Valpiza na pomezí toskánska a Emilia Romaňa, kam jsem s mojí současnou ženou Monikou došli pěšky z čech po svých asi po měsíci a půl na místo, kde se dělali kurzy a semináře a každých 14 dní tam přijížděly desítky lidí nejen z Itáli, ale i z jiných zemí. Cítili jsme se tam jako doma a oni nás – Luisa Muratori a její přítel – příjímali jako vlastní. Totální harmonie a souhra. Pomáhali lidem najít impulsy v sobě k pozitivní změně, ke změně kvality jejich života. Tam jsme se i poprvé setkali se severoamerickými indiány, kteří přijeli do Evropy sdílet svoji moudrost. Po návratu do Čech v roce 2005 jsme se rozhodli u nás vytvořit další ostrov podobný místu ve Valpize a vytvořit energetický most s Itálií. Severoamerické indiány jsme pozvali i knám do čech. Přijeli později až s narozením mojí dcery Anežky v roce 2006.”

Počátek Kubasovy chalupy

Tím se odstartovala éra Kubasovy chalupy. První akce byl obřad potní chýše s medicimanem Robertem Johnem Knappem v roce 2006. Jeho doprovodem a ochranou byl bojovník s kmene Apachů Gil Agilera.
“Vnímal jsme to, že přijeli, jako velké požehnání pro nás a náš kraj. Tehdy jsem tu akci ještě dotoval … a všechno tohleto jsem dělal ve svém volném čase a bral jsem si na to dovolenou. Postupně těch akcí začalo přibývat. Bylo to zcela přirozené, vůbec jsem o to neusiloval a akcí se nabalovalo stále více. V té době jsem byl zaměstnaný jako manažer pro export a když to došlo do stavu, že mi nestačila moje dovolená, musel sem se rozhodnout, kterým směrem dál půjdu. Rozhodl jsem se pro chalupu.”

Část II. – Rekonstrukce chalupy

Samotná nemovitost pochází z roku xxx a v dobbě kdy ji Michal získal už potřebovala velkou dávku investic.  Všechny zásahy a opravy byly uskutečněny velmi citlivě a vědomě.

MK: “Už v roce 1997 bylo potřeba přeložit střechu jižního křídla, protože byla jako řešeto a do chalupy teklo. Do roku 2006 se postupně prováděly rekonstrukce tak, aby se tam dalo bydlet. Rekonstruovaly se prostory současného lektorského zázemí a malého sálu – meditačky.”

Největší dvě fáze rekosntrukcí proběhly v roce 2010, rekonstruoval se celá hlavní budova, provedlo se kompletní zateplení, instalace střešních oken, nových podlah, upravily se srubové pokoje a staré sociální zařízení v přízemí východního traktu.

MK: “Snažili jsme se respektovat a navázat na původní styl, duch a rozměry stavby. V červnu 2014 jsme rekonstrukce ukončili a poprvé otevřeli chalupu i pro vnější svět. První akcí byl týdenní meditační retreat. Do té doby jsme tady pořádali jen akce, které jsme organizovali sami.“